Onkologické onemocnění představuje výraznou finanční zátěž pro pacienty i jejich rodiny
Nový výzkum ukazuje, že onkologické onemocnění znamená nejen závažný zásah do zdraví, ale i do finanční stability domácností. Až polovina domácností s onkologickým pacientem nemá žádnou finanční rezervu pro případ dlouhodobé pracovní neschopnosti, a pokud ano, její medián činí jen několik tisíc korun – oproti 90 000 Kč v běžné populaci.
Zkušenost s rakovinou zásadně mění přístup lidí ke zdraví i financím. Pacienti a jejich blízcí častěji uvažují o pojištění pokrývajícím výpadek příjmů a ideální výši rezervy pro případ výpadku financí vnímají výrazně výš než běžná populace – medián dosahuje 250 000 Kč, pětina by preferovala půl milionu korun.
Dlouhodobá pracovní neschopnost, je u onkologického onemocní a jeho léčby běžná. 80 % dotázaných má zkušenost s výpadkem trvajícím déle než půl roku. Téměř dvě třetiny žádaly o invalidní důchod, přičemž 93 % bylo vyhověno.
Finanční dopady dlouhodobé nemoci vedou ke stresu a zhoršují zdravotní stav – pacienti uvádějí v souvislosti se svou situací běžně zhoršení spánku či fyzických příznaků nemoci či léčby. Vedle omezování výdajů, čerpání nemocenské a úspor, hledají pacienti další zdroje pro své zajištění – obracejí se na stát, neziskové organizace i blízké.
Paní Petra, která onkologickým onemocněním prošla, svou zkušenost popisuje takto: „Pro mne jako žijícího a hospodařícího samostatně, je dlouhodobá pracovní neschopnost a i částečný invalidní důchod, výrazný pokles příjmů. Nalezení částečného pracovního úvazku při zdravotních omezeních a skloubení se zdravotními zákroky a vyšetřeními, je i při vysokoškolském vzdělání těžké.“Zvýšit si příjem prací při handicapu není vůbec snadné. Česká republika patří k zemím s velmi nízkým počtem částečných úvazku. V EU je jejich průměrný počet přes 20%, ČR nedosahuje ani 10% a tak zůstává na chvostu i přes zvyšující se poptávku.
Státní pomoc je vnímána jako nedostatečná zejména kvůli délce vyřízení. Přesto si řada pacientů váží její samotné existence. Rostoucí důvěru získávají neziskové organizace – téměř polovina pacientů by jejich pomoc v budoucnu zvažovala.
Výzkum realizoval IPSOS HealthCare ve spolupráci s neziskovou organizací Amelie, z.s. prostřednictvím strukturovaného kvantitativního dotazníku. Sběr dat probíhal od listopadu 2024 do ledna 2025. Výzkumu se zúčastnilo 60 respondentů – onkologičtí pacienti nebo jejich blízcí z celé České republiky. Výsledky byly doplněny o pohled reprezentativního vzorku české populace ve věku 18–65 let (N=1000), zajištěného prostřednictvím interního panelu Ipsos.
